Lev – znamení zvěrokruhu

Lvu vládne Slunce, jediné znamení, které má za vládce střed soustavy, a je to na něm poznat: Lev se přirozeně ocitá uprostřed a považuje to za normální stav. Nejde přitom nutně o okázalost. Fixní oheň znamená kamna, ne jiskru – Lev nezapaluje, on hoří, dlouho a rovnoměrně, a lidé kolem se u něj ohřívají. Proto se okolo Lva tvoří skupiny a proto se na něj v krizi obracejí i ti, kdo mu jinak závidí. Velkorysost je jeho nejvlastnější rys a je opravdová: Lev dává rád, dává hodně a nespočítává to. Očekává za to jedinou věc, a ta se často přehlíží, protože ji nikdy neřekne nahlas – chce být viděn. Ne obdivován slepě, jenom viděn: aby někdo řekl, že si toho všiml. Lev, kterému to nikdo neřekne roky, začne pochybovat o sobě způsobem, který navenek vypadá jako namyšlenost, ale zevnitř je to strach. Druhá věc, kterou o něm okolí neví, je pracovitost. Lev vydrží u své věci roky, protože je fixní, a rozpracovanou práci nese jako svoji čest. Nesnáší ponížení, zesměšnění před ostatními a lidi, kteří ho řídí přes vinu; na to nereaguje hádkou, ale chladem, který umí být překvapivě definitivní. Kdo chce Lva mít blízko, potřebuje umět dvě věci: dát mu prostor, aby zářil, a přitom mu občas říct nepříjemnou pravdu. Lev totiž lichotky pozná a pohrdá jimi – jenom nedokáže žít bez uznání, které je míněné vážně. Za zmínku stojí ještě jedna vlastnost, kterou u Lva nikdo nečeká: umí být nesmírně laskavý k tomu, kdo je dole. Dokud mu nikdo nekonkuruje, je Lev velkorysý bez postranních úmyslů a dokáže podržet člověka, o kterého už nikdo nestojí – a nedělá to pro publikum, dělá to proto, že mu to připadá samozřejmé. Slabinou téhle velkorysosti je, že ji Lev nabízí i tam, kde o ni nikdo nestojí, a pak se diví, že se z pomoci stala závislost.

Velkorysost, která není gesto: Lev půjčí, zaplatí, přimluví se, otevře dveře a nedělá z toho dluh. Má přirozenou autoritu, díky které dokáže vést lidi, aniž by musel křičet, a v krizi se nerozpadne – zůstane stát a ostatní se toho drží. Je věrný, a to i tam, kde by se mu vyplatilo nebýt. Umí se radovat naplno a udělat z obyčejného večera událost, na kterou ostatní vzpomínají roky. A když se k někomu přihlásí, přihlásí se veřejně, což je vlastnost, kterou většina zvěrokruhu nemá. A umí odpustit velkoryse, pokud ho o to někdo požádá přímo a bez výmluv.

Hrdost, která se snadno zvrhne v ješitnost. Lev špatně nese kritiku, i tu věcnou, a bere ji jako útok na sebe místo na věc. Umí být panovačný, aniž by si to uvědomoval – organizuje ostatním život v dobré víře. Je náchylný k dramatu a k okázalosti tam, kde by stačila obyčejná věta, a peníze umí utrácet za dojem. A pak je tu jeho nejtišší slabina: potřeba uznání tak silná, že se kvůli ní obklopí lidmi, kteří mu přitakávají, a přijde o ty, kteří mu říkali pravdu.

Lev miluje velkoryse a nahlas. Dvoří se s nasazením, dává dárky, plánuje výlety, představí partnera rodině i přátelům a je na něj hrdý – a přesně tohle je jeho jazyk lásky: být na někoho pyšný a dát to najevo veřejně. Očekává totéž, a je zbytečné mu vyčítat, že je to marnivé; pro Lva je nezájem partnera o to, jak se mu daří, tím nejbolestivějším signálem. Ve vztahu je věrný a ochranitelský a nesnáší nejistotu; hry na dobývání ho urážejí. Slabinou je panovačnost, která se plíží pomalu: Lev začne rozhodovat za oba, protože je přesvědčený, že to myslí dobře, a partner se jednoho dne probudí ve vztahu, kde nemá slovo. Druhou slabinou je pýcha po hádce – Lev se omlouvá těžko a raději počká, až to přejde samo. Vztahu prospívá partner, který ho obdivuje upřímně a zároveň se ho nebojí zpražit, když je to potřeba. Lev takového člověka nezavrhne – naopak si ho váží víc než všech, kdo mu jenom přikyvují, protože pozná rozdíl mezi obdivem a pohodlností.

Lev patří tam, kde je vidět a kde nese odpovědnost: vedení, obchod, učení, kultura, sport, vlastní podnik, cokoli s vlastním jménem na dveřích. Odvádí lepší práci, když ví, že se pozná, kdo ji udělal, a v anonymním provozu vadne. Umí táhnout tým dlouhodobě, protože lidem věří a dává jim prostor, ale hůř snáší, když ho někdo z týmu přeroste. Pod špatným šéfem trpí a odejde, obvykle dřív, než si stihne najít jinou práci. S penězi je štědrý a rád investuje do dojmu – auto, oblečení, restaurace, dárky pro druhé – a rezervu si nedělá tak pečlivě, jak by měl. Přitom vydělat umí a bývá odolný proti obdobím nouze, protože se v nich nezhroutí. Nejužitečnější věc, kterou pro sebe může udělat, je automatické spoření, o kterém nemusí rozhodovat každý měsíc, protože rozhodovat se o penězích v dobré náladě mu nikdy nešlo.

Muž ve znamení Lva bývá ten, koho je v místnosti slyšet, a přitom nejde o hlasitost – jde o to, že mluví, jako by za tím stál. V přátelství je štědrý a spolehlivý, ochotný půjčit i naposledy. Ve vztahu je pozorný, hrdý na partnera a rád ho ukazuje; potřebuje slyšet, že je dobrý v tom, co dělá, a nejlíp od toho, s kým žije. Špatně nese ponížení před ostatními a pamatuje si ho roky. Bývá to on, kdo v rodině rozhoduje a organizuje, a musí se hlídat, aby to nesklouzlo do poručníkování, které nikdo nechtěl. Nejvíc mu prospívá partner, který mu řekne pravdu do očí a zároveň mu ji neházej na hlavu před lidmi.

Žena ve znamení Lva vstoupí do místnosti a je vidět, i když se o to nesnaží. Má přirozenou autoritu, dokáže vést a nebojí se odpovědnosti, což jí v některých prostředích komplikuje život víc, než by mělo. Ve vztahu je velkorysá a věrná a čeká, že si toho někdo všimne; nezájem ji zraňuje víc než spor. Ráda se stará o to, jak věci vypadají, a nepovažuje to za povrchnost, protože pro ni forma nese obsah. Nesnáší, když s ní někdo jedná svrchu nebo ji zesměšní. V práci je nejlepší tam, kde má vlastní podpis pod výsledkem. A nejvíc jí pomáhá připustit si, že požádat o pomoc není prohra.