Láska ve snu

Sny, ve kterých je hlavním obsahem samotný cit, jsou vzácnější než sny o konkrétním člověku a stojí za to je od sebe odlišit. Zamilovanost ve snu se pozná podle toho, že si po probuzení pamatujete pocit líp než tvář. Bývá o otevřenosti, ne o osobě: mysl si připomíná stav, ve kterém se nebráníte, a připomíná ho hlavně tehdy, když se v bdělém životě bráníte hodně. Zdává se lidem na začátku něčeho nového a stejně často lidem, kteří jsou dlouho sami. Postava, která ten cit ve snu nese, může být kdokoli – i někdo, koho v životě neznáte.

Sen o lásce beze jména bývá dobrým znamením pro to, co právě začínáte. Ukazuje, že je ve vás víc místa, než jste ochotni přiznat. U lidí po ztrátě je často prvním signálem, že se citová část života zase zapíná.

Bolestivá varianta je sen, ve kterém milujete někoho, kdo o vás nestojí. Bývá o opakovaném vzorci, ne o konkrétním člověku – o tom, že vám je bližší toužit než být přijímán. Vrací-li se, stojí za to podívat se, komu jste v životě dávali víc, než jste dostávali.

V dlouhém vztahu je tenhle sen často spíš vzpomínka na začátek než výtka. Neznamená, že jste si vybrali špatně; znamená, že vám chybí to, co se ze začátků vytrácí – pozornost, hravost, čas, kdy jste nemuseli nic řešit.

Sen, ve kterém milujete někoho nedostupného, je jedním z mála, které se dají číst téměř doslova: mluví o touze, jež nemá kam jít. Nedostupnost bývá ve snu ukázaná prostorově – dveřmi, sklem, davem. Vrací-li se, stojí za pozornost, jestli si nedostupnost nevybíráte. Vztah, ve kterém se nikdy nedojde k naplnění, je bezpečný přesně proto, že v něm nehrozí každodennost.