Jezero ve snu

Jezero je voda, která nikam neteče. Právě to ho v snáři odlišuje od řeky i od moře: je uzavřené, má dno a hladinu, ve které se svět zrcadlí. Proto zastupuje vnitřní život v klidové fázi – city, které se usadily, a paměť, jež se dá číst jen tehdy, když se hladina nečeří. Objevuje se v obdobích rozvahy a po velkých rozhodnutích. Sledujte, jestli jste do vody vstoupili a jestli byla průzračná, nebo neprůhledná. Hloubka jezera je ve snech vždy o tom, kolik toho o sobě chcete vědět.

Klidná hladina, ve které se odráží nebe, patří k nejuklidňujícím snům vůbec a bývá obrazem vyrovnanosti, kterou si zatím nepřiznáváte. Koupel v čistém jezeře mluví o očistě, jež proběhla bez dramatu.

Kalná voda a bahnité dno ukazují na city, do kterých není vidět. Sen, ve kterém se něco vynoří, bývá o vzpomínce nebo pravdě, která se dostává na hladinu, ať chcete, nebo ne. Zamrzlé jezero mluví o citech, které stojí.

Ve vztazích je jezero obrazem klidu, který může být souladem i stagnací – a rozdíl mezi tím dvojím pozná jen ten, kdo v něm žije. Sen bývá pobídkou zjistit, jestli je ticho ve vztahu odpočinkem, nebo mlčením.

Nehybná voda je zrcadlo a snová řeč toho využívá doslova: to, co v hladině vidíte, bývá o vás. Sledujte, jestli se odraz shodoval s tím, jak vypadáte. Sen, ve kterém se v hladině nepoznáte, mluví o období, kdy jste se sobě odcizili – po nemoci, po velké změně, po dlouhé práci. Hozený kámen a kruhy na vodě jsou naopak o jediném drobném činu, který rozhýbe víc, než čekáte.