Othala

Othala je zděděná půda, statek, který se nedá odnést a jenž člověka váže k rodu. Na rozdíl od pohyblivého majetku tu jde o to, co zůstává na místě a co si drží vás. Mluví o tom, co jste dostali do vínku: o rodině, jménu, zvycích i o domě, kam se vracíte. Ukazuje na hodnoty, jež se neprodávají, a na odpovědnost za to, co předáte dál. Zvažte, co si chcete ponechat a co jste jen zdědili, aniž jste si to kdy vybrali.

Obrácená Othala mluví o kořenech, které místo opory svazují. Bývá to spor o dědictví, rodinný vzorec opakovaný proti vlastní vůli nebo domov, kam se nechcete vracet. Jindy jde o lpění na majetku či zvyku, jenž dávno přestal sloužit. Odejít odtud neznamená zapřít, odkud jste, ale rozhodnout se, co si vezmete s sebou.

Ve vztazích jde o rodinu v širším smyslu: o rodiče, děti, domácnost a o to, co považujete za samozřejmé. Zvyky přinesené z domova tu narážejí na zvyky druhého. Vyplatí se zeptat, co znamená domov pro každého z vás.

Pracovně jde o rodinný podnik, dlouhodobý majetek, nemovitost nebo obor, v němž máte hluboké zázemí. Stabilita je teď cennější než rychlý pohyb. Stavějte na tom, co už máte, a nezačínejte od nuly.

Othala se ptá, co jste zdědili nejen v majetku, ale i v povaze a v přesvědčeních. Rozlišit vlastní hodnoty od převzatých je tu hlavní úkol. Co si vědomě ponecháte, se teprve tím stane doopravdy vaším.